Saotome Mitsugi: Dódžó – duchovní oáza (Aikidó 98/1)

Pod dojmem prvního vstupu do dódžó, kde se cvičí tradiční bojová umění, se Zápaďané často cítí nepříjemně v množství jim neznámých úklon a dalších forem etikety. Mohou se jim zdát přehnané, povrchní či nepotřebné. Ale každý z jednotlivých bodů etikety má svůj původ ve vztahu k osobní bezpečnosti i společnému prospěchu.

Každodenní život je naplňován společenskými zvyklostmi a návyky, které lidem umožňují komunikovat a snížit možnosti nedorozumění. To je dokonce mnohem důležitější ve společenství bojovníků, kde násilí je zmírňováno jen přísnými zákony cti a strohou společenskou strukturou. Etiketa je zde rozhodujícím faktorem a ve feudálních společnostech tvořila často těsnou linii mezi životem a smrtí.

Když vstupujete do dódžó, vcházíte do jiného světa, světa bojovníků. Může být místem respektu a vzájemného kamarádství, nebo může také být prostorem pro zbloudilost a nedůvěru. Na aikidistickém tatami je na nás útočeno a sami útočíme, opakovaným výcvikem dosahujeme schopnosti instinktivně reagovat. Je to spodní proud etikety a společenského chování, který nám umožňuje cvičit bezpečně, ukáznit a změnit agresivitu našich reakcí, rozvinout soucit a respekt.

Následující řádky jsou z tréninkové příručky sestavené mými vyzrálými studenty. Jako průvodce obdrží knihu každý nový student, který vstoupí do mého dódžó. Cítím, že tato pravidla jsou pro trénink aikidó nezbytná.

Aikidó není sportem. Je disciplínou, výchovným procesem pro cvičení mysli, těla i ducha. Fyzická technika není pravým cílem, ale nástrojem pro tříbení osobnosti a její duchovní růst.

Dódžó aikidó není tělocvična. Je to místo, kde studujeme učení mistra Moriheie Uešiby. Není to místo pro vystavování vašeho ego na obdiv, nýbrž místo pro povznesení a očištění lidského těla, mysli a ducha. Správný přístup s respektem, skromností, slušností a správná atmosféra jsou esencí výukového procesu. Jelikož aikidó je bojové umění, jsou zároveň podstatné pro individuální bezpečnost.

Následující pravidla jsou důležitá pro udržení této atmosféry a životně nezbytná pro studium aikidó.

Pravidla v dódžó

1. Toto dódžó pracuje striktním způsobem, který sleduje tradiční zásady správného chování. Duch tohoto dódžó pochází přímo od zakladatele aikidó a je dědictvím jeho učení. Je odpovědností každého studenta, aby měl toto učení v úctě a upřímně ho následoval.

2. Je odpovědností každého studenta spolupracovat na vytváření pozitivní atmosféry harmonie a vzájemného respektu.

3. Čistota je aktivním přáním, poděkováním. Je odpovědností každého studenta napomáhat při očistě dódžó a očištění vlastní mysli a srdce.

4. Dódžó nesmí být využíváno pro jiný účel než stanovuje rozvrh hodin a bez přímého svolení učitele.

5. Je na učitelově rozhodnutí, zda vás bude nebo nebude učit. Nemůžete si koupit techniku. Měsíční členské poplatky poskytují místo ke cvičení a rovněž vám umožňují vhodným způsobem ukázat vděčnost za obdrženou výuku. Je odpovědností každého studenta zaplatit příspěvek včas.

6. Respektujte Zakladatele a jeho učení jako odkaz k následování a dědictví učitele. Respektujte dódžó, respektujte své tréninkové náčiní, respektujte jeden druhého.

Pravidla tréninku

1. Je nutné respektovat učení a filozofii Zakladatele a způsob, kterým učitel toto učení přenáší.

2. Je morální odpovědností každého studenta, aby nikdy nepoužil techniku aikidó k ublížení druhé osobě nebo k vystavení vlastního ego na obdiv. Aikidó není technika k destrukci, ale k tvoření. Je nástrojem budujícím lepší společnost skrze rozvoj charakteru jedince.

3. Na tatami nepatří osobní konflikty. Aikidó není pouliční boj. Na tatami jste proto, abyste přemáhali a očistili své agresivní reakce, přisvojili si ducha samurajů rozpoznáním své sociální odpovědnosti.

4. Na tatami nepatří soupeření. Smysl aikidó není v boji a porážce nepřítele, ale v boji a porážce vašich vlastních agresivních instinktů. Silné stránky aikidó nejsou v síle svalů, ale ve flexibilitě, komunikaci, načasování, kontrole a jemnosti.

5. Drzost nebude tolerována. Všichni si musíme být vědomi svých nedostatků.

6. Každý má rozdílné psychické schopnosti a odlišné důvody ke studiu. To vše musí být respektováno. Opravdové aiki je správnou a pohyblivou aplikací techniky přiměřené jakýmkoli změnám okolností. Je ve vaši odpovědnosti nezpůsobit bezpráví. Musíte chránit svého tréninkového partnera, i sami sebe.

7. Přijímejte učitelovy instrukce a provádějte jeho připomínky k cvičení poctivě a seč vám síly stačí. Neexistuje prostor pro debaty.

8. Všichni studenti studují stejné principy. Nebudou žádné konflikty jedné skupiny proti druhé nebo volby stran sporu. Členové dódžó jsou jedna rodina a tajemstvím aikidó je harmonie.

V případě nedodržování těchto pravidel nemůžete studovat aikidó v tomto dódžó.

Správná etiketa v dódžó

1. Při vstupu i odchodu z prostoru dódžó provádějte úklonu ve stoje.

2. Při vstupu nebo odchodu z tatami vždy proveďte úklonu ve směru k šómen a obrazu Zakladatele.

3. Ctěte vaše cvičební náčiní. Gi musí být čisté a správné, zbraně v dobrém stavu a na správném místě, nejsou-li používány.

4. Nikdy nepoužívejte k cvičení gi nebo zbraně druhého.

5. Několik minut před začátkem cvičení byste měli být zahřátí, sedět v tiché meditaci a příslušném pořadí podle stupňů. Těch několik minut slouží k odstranění denních problémů vaší mysli a k přípravě na cvičení.

6. Hodina začíná a je ukončena formálním obřadem. Je důležité být na tatami včas a účastnit se tohoto obřadu. Ale přijdete-li z nevyhnutelných důvodů pozdě, musíte počkat, sedět formálně mimo tatami, dokud vám učitelovo znamení nepovolí přidat se k cvičení. Proveďte formální úklonu v sedě, jako když vstupujete na tatami. Je velmi důležité, abyste nerušili výuku těmito úkony.

7. Správným způsobem sezení na tatami je seiza (formální pozice v sedě). Máte-li zraněná kolena, smíte sedět se zkříženýma nohama, ale nikdy neseďte s roztaženýma nohama a nikdy se neopírejte o stěny nebo sloup. Musíte být ostražití za každých okolností.

8. Neopouštějte tatami během cvičení s výjimkou případu zranění nebo nevolnosti.

9. Během výuky, kdy učitel demonstruje techniku k procvičování, byste měli sedět tiše a pozorně v seize. Po ukázce se ukloňte učiteli, pak svému partnerovi a začněte cvičit.

10. Když je dáno znamení k ukončení techniky, přestaňte ihned cvičit. Ukloňte se partnerovi a rychle se zařaďte k ostatním studentům.

11. Nikdy nepostávejte nedbale na tatami. Buď cvičte, nebo, je-li to nutné, formálně seďte a očekávejte, až na vás přijde řada.

12. Jestliže je z nějakých důvodů absolutně nutné položit učiteli otázku, jděte za ním (nikdy ho nevolejte), uctivě se ukloňte a vyčkejte, až vás vezme na vědomí (úklona ve stoje je přiměřená).

13. Když přijímáte osobní pokyny při cvičení, seďte v seize a pozorně sledujte, když učitel skončí, formálně se mu ukloňte. Poskytuje-li učitel poradu někomu jinému, smíte zastavit vaše cvičení a dívat se. Formálně seďte a ukloňte se mu, když skončí.

14. Respektujte ty, kdo jsou více zkušení. Nikdy se nepřete o techniku.

15. Jste zde, abyste cvičili. Nenuťte jiným vaše představy.

16. Jestliže znáte pohyb, který jste již studovali, a cvičíte s někým, kdo ho nezná, snažte se jím partnera provést. Ale nikdy se nepokoušejte opravovat a radit vašemu partnerovi, jestliže nejste na úrovni júdanša.

17. Udržte mluvení na tatami na absolutním minimu. Aikidó je zkušenost, prožitek.

18. Nelelkujte na tatami před nebo po cvičení. Prostor je pro studenty, kteří si přejí cvičit. V dódžó jistě existují jiné prostory ke sdružování.

19. Tatami by mělo být zameteno každý den před i po cvičení. Každý je odpovědný za udržování čistoty v dódžó.

20. Žádné jídlo, pití, kouření nebo žvýkačky na tatami nebo mimo něj během cvičení, na tatami navíc nikdy.

21. Během cvičení bychom neměli mít na sobě žádné klenoty.

22. Nikdy nepijte alkoholické nápoje, máte-li ještě na sobě cvičební úbor – gi.

Jste kdykoli vítáni posedět a sledovat cvičení, musíte však dodržovat následující pravidla:

1. Seďte uctivě a vzpřímeně, nikdy s nohama nahoře, na nábytku nebo naopak v zhroucené pozici.

2. V průběhu vyučování není dovoleno jíst, pít nebo kouřit.

3. Není dovoleno mluvit s osobou, která je na tatami.

4. Nemluvte a nepocházejte během učitelovy ukázky nebo přednášky.

5. Na začátku i na konci hodiny seďte formálně na straně tatami v seize a vykonejte obřad společně s třídou. Zůstaňte sedět, dokud nedá učitel každému znamení k cvičení na začátku hodiny nebo k opuštění tatami na konci hodiny.

Nejste-li si jisti, co dělat ve zvláštní situaci, zeptejte se staršího studenta nebo jednoduše následujte jeho vedení.

I když by se mohlo zdát, že existuje mnoho forem etikety k zapamatování, dostaví se přirozeně tak, jak bude pokračovat vaše cvičení. Nebuďte prosím rozmrzelí, jste-li opravováni ve věci etikety, v každém bodě je důležitá pro vaši bezpečnost a pro získání zkušeností.

Aikidó není náboženství, ale výchova a vytříbenost duše. Nikdo na vás nebude vyžadovat žádnou náboženskou doktrínu, jenom zůstaňte duchovně otevřeni. Když se ukláníte, není to náboženské představení, ale znamení respektu k stejné povaze univerzální tvořivé inteligence, kterou máme všichni.

Formální úklona směřovaná k šómen je ceremonií na začátku i konci každého cvičení aikidó. Je doprovázena dvěma tlesknutími rukou, následuje další úklona k šómen a pak úklona mezi instruktory a studenty. Úklony směřované k šómen symbolizují respekt k duchu a principům aikidó a vděčnost Zakladateli za rozvoj systému cvičení a studia. Dvojí tlesknutí symbolizuje sjednocení, musubi.První odesílá vibrace k duchovnímu světu. Druhé je přijetím ozvěny této vibrace a spojuje vašeho ducha s duchem Zakladatele a s universálním vědomím. Vibrace, kterou odesíláte, a ozvěna, kterou obdržíte, jsou diktovány vašim vlastním duchovním přáním a postojem.

V aikidó neexistují správné nebo chybné cesty. Jestliže pohyb poslechne fyzikální zákony vesmíru, je správný. Posloucháte-li fyzikální zákony vesmíru, váš postoj musí být správný. Následováním těchto zákonů sledujete boží cestu (vůli). Proto aikidó není technikou cvičení. Je moudrostí cvičení.

V aikidó nejsou individuální kata, pro aiki jsou důležité harmonie vztahů. Na aikidistickém tatami poznáte lidi s odlišným sociálním pozadím a postavením, odlišných kultur a jazyků, rozdílných politických i náboženských filozofií. Setkávají se, ne aby soutěžili, prosazovali vlastní myšlenky proti ostatním, ale aby se naučili vzájemně poslouchat, komunikovali skrze “skin–ship” (slupku-koráb) aikidó. Na tatami nemůžeme skrývat naši vlastní pravdivost. Ukazujeme svou slabost stejně jako svou sílu. Potíme se společně, společně čelíme stresu, pomáháme jeden druhému a učíme se důvěřovat. Každý studuje stejné universální principy. Podstata, která je stejná v každém jedinci, se stává jasně zřetelnou, když odhodíme masku nejistoty a své ego. Všichni jsme jedinci, ale jsme částí jeden druhého. Kdybyste se ocitli sami ve vesmíru bez možnosti s kým promluvit, s kým se podělit o krásu hvězd, s kým se smát, koho se dotknout, jaký by byl smysl vašeho života? Je i jiný život, je to láska, která dává vašemu životu smysl. To je harmonie. Musíme objevovat štěstí každého z nás, radost z výzvy, radost růstu.

V tréninku aikidó nezvítězíte. Snažíte-li se vyhrát, prohrajete. Vidíte-li cvičení jako soutěž, ztrácíte, váš partner v cvičení ztrácí, všichni ztrácíte. Vnímáte-li život jako soutěž, nemůžete vyhrát, nakonec musíte umřít. Ale chápete-li život jako proces univerzálního tvoření, nikdy nezemřete, protože jste částí toho procesu. Jestliže vnímáte růst vašeho těla i vaší mysli jako předehru duchovního růstu, vaše síla přetrvá navěky.

Myšlenka výzvy není myšlenkou k soutěži. Největší výzvou je vyzvat sebe samého. Nesmíte strávit svůj život v hledání bezpečí. Jestliže skrýváte sami sebe za vrstvy, jestliže se obrňujete krunýřem, budete neschopni se pohnout, budete neschopni bojovat a bránit sebe nebo jiné. Nikdy nepocítíte vřelý dotek slunečního paprsku ani ostré bodnutí prudkého deště. Přijdete o radost. Vaše svoboda a nezávislost bude ztracena.

Strávíte-li svůj život v bezpečí jeskyně na úpatí hor, poznáte jen tmu. Vaše zkušenost bude malicherná a nikdy nepocítíte sladkou bolest růstu. Musíte opustit myšlenku, že vaše ochrana a bezpečí a výzva na horách vás povznesou. Musíte stoupat výš a výš, rozvíjet vaši představivost, schopnosti a zkušenost na každém vrcholku. A tak jak stojíte otevřeni a nechráněni před větrem, se sluncem a sněhem dotýkajícím se vašich srdcí, zažijete velkolepé panoráma vesmíru všude kolem vás. Dosáhnete a dotknete se galaxií a možná i tváře boha.

Bušidó je výzva a obětování. Je to moc a síla nezávislého ducha. Duch závislosti je slabý a nemůže ochránit své vlastní sobecké ego a chamtivost. Být skutečný nezávislý a vychutnávat výzvu ke svobodě znamená, že duch musí být prázdný. Při konečné analýze jen vy a vy sami jste odpovědni za váš vlastní růst. Sami vytváříte svou skutečnost.

Cítíte bolest, máte strach, ale intenzivně žijete. Zdoláváte horu zmrzlých balvanů, zmrzlí, hladoví, vyčerpaní, jste sami za zvuku větru. Vzdejte se a umřete. Možná jen jeden krok, stopa, možná jen jeden coul denně, ale zkuste to. Život je stejný, studený, hladový a osamělý. Musíte být závislí jen na sobě samém. To je bušidó. To je můj svět aikidó. Hledání vrcholu hor.

Z knihy Mitsugi Saotome: Aikido a harmonie přírody Přeložil Miroslav Kodym