Krieger P.: Pojmy I (Aikidó 2001/6)

Pan Pascal Krieger se narodil v roce1945 ve Švýcarsku. Je nositelem vysokých stupňů v disciplinách džudó, džódó, iaidó a šódó (cesta kaligrafie), které vyučuje v Ženevě zejména v dódžó Shung Do Kwan, ale i po celé Evropě. V  letech 1968-76 pobýval střídavě v Japonsku a USA, kde cvičil mj. pod vedením význačných senseiů Draegera, Šimize, Kurody a Kaminody. Jako menkjó kaiden je odpovědný za rozvoj školy Šindó Musórjú v Evropě z pověření senseie Šimize před jeho smrtí v r. 1978. 
S laskavým svolením Pascala, dlouholetého přítele překladatele tohoto textu, klubu Aikidó Kenkyukai Praha (dosud dvě stáže džódó v dódžó Na Balkáně), českého budó (dvě ukázky na dosavadních pražských Slavnostech budó) i milovníků japonské kaligrafie (řadu jeho mistrovských kaligrafií chovají v osobním vlastnictví) vydala redakce našeho časopisu v roce 1998 u příležitosti 4. Slavnosti budó a výstavy autorových kaligrafií v japonské restauraci Miyabi knihu „Kaligrafie“ a v Aikidó dosud publikovala:
Kaligrafie s doprovodnými texty (obálky ročníku 1997) / Původ japonských bojových umění (2/1998) / Haiawaza (2/2001) / Myšlenky & medailon autora (5/1996)…neautorizovaný překlad „Džúnanšin“, první části stejného textu jako vám nyní předkládáme v novém a kvalitnějším překladu. 
První část kapitoly „Pojmy“ z knihy „Džódó / Cesta tyče“ (AHJ, Shung Do Kwan, Ženeva 1989) je pouhým zlomkem z rozsáhlé publikace (460 stran s množstvím obrázků, fotografií a příloh), která je z třetiny věnována všeobecně platným principům a základům budó, ze dvou třetin pak vlastnímu systému džódó školy Šindó Musórjú.

V souvislosti s budó existuje pojem jako intuitivní vědění, které je nabýváno skrze zkušenost. Tento pojem nemůže být správně pochopen z intelektuálního výkladu. Začátečník ví, že existuje – slyšel o tom – ale ještě tomu nerozumí. Správné pochopení vyžaduje současně tělo, rozum i cit. Rozdíl mezi vědět o pojmu a porozumět mu může být vysvětlen následovně:
Ten, kdo ví o pojmu, o něm může mluvit.
Ten, kdo mu rozumí, ho může použít.
Ten, kdo ho dokonale pochopil, ho používá instinktivně, vždy a všude.
Podíváme-li se zpět, proč mluvit o pojmu, když jen zkušenost může vést k pochopení? Kromě toho takové představy obohatí studenta pouze, když je objeví svým vlastním úsilím, každý objev znamená určitý druh satori (osvícení). 
Avšak, ospravedlnění pro tuto kapitolu o pojmech se zakládá na skutečnosti, že se pokouší ukázat jejich vzájemnou závislost na jedné straně a , na straně druhé, ukazuje hlavní směr, kde je lze hledat. Následující stránky mají za cíl představit vám tyto pojmy – a na vás je jim porozumět skrze zkušenost.
Interpretace pojmů, jak je zde podávána, je ovocem mých vlastních zkušeností, a proto je naprosto subjektivní. Kdybych však o nich nikdy předtím neslyšel, velmi pravděpodobně bych je nikdy nepoznal, a určitě bych nebyl schopen je zde předat.
Kdysi trvaje na tom, že tyto pojmy musí být zažity, a všechny v pravý čas, jsem věřil, že výše popsaný sklon – který daleko od porozumění – může pomoci mnoha skupinám nezávisle pracujícím na odhalení mimořádného bohatství Šindó Musórjú. 
Konečně, není porozumění těmto pojmům cíl cvičení kobudó? Není pokoření se bojové disciplíně, s jediným účelem zacházet a manipulovat se zbraní, trochu jako recitování poezie v cizím jazyce? Stejným způsobem jako znalost slov ovlivní čtení, porozumění těmto pojmům dodá smysl umění, které cvičíme.

1 – Džúnanšin nebo njúnanšin (tvárné myšlení) 
(na tom je třeba pracovat od začátku)

Pojmy jsou univerzální pravdy a na cestě k „dó“ je zaseto mnoho jejich semen. Když spadnou na tvrdou zem, nikdy nevyrostou. Proto , když propadnete studiu kobudó, je prvořadou důležitostí připravit půdu. 
Jediným způsobem jak studovat kobudó s nějakým úspěchem – a myslím tím jedinou cestou – je přijmout za vlastní postoj tvořený následujícími pěti prvky:
1. trpělivost 2. víra 3. pokora 4. pružná mysl 5. otevřenost
Jiný postoj vede k neúspěchu, ledaže by se změnil během studia. Tento ideální postoj je vyjádřen pojmem zvaným džúnan : tvárný a šin : myšlení (nebo njúnanšin). Učitel bude nejprve pracovat na opravování pěti prvků tím, že je ustanoví. Nechte mě prosím učinit některé závěry vyplývající z důležitosti těchto prvků.

Netrpělivý žák si již mimovolně určil cíl a časový limit, ve kterém ho chce dosáhnout. S myslí zaměřenou na tento imaginární záměr nebude schopen sledovat, kam kráčí. A pod nohama bude zašlapávat semena, která byla zaseta. Nebude mít trpělivost rozehrát určité množství práce v jeho silách. Bude si přát rychlé výsledky. Bude se muset učit porazit svou netrpělivost a učit se kráčet jednoduše, bez ztotožnění se s zakrytou půdou, nebo cílem, kterého chce dosáhnout. Raději by měl zaměřit svou veškerou pozornost na přítomný okamžik (iči go iči e).
Skeptik narušuje kázeň neustálým děláním narážek na své vědomosti, které získal v jiných oblastech. Rozebírá všechno, a když nepochopí, bude se přít. Je vybaven logickým myšlením a neuzná – nebo jen s nedůvěrou – to co není ověřitelné. Bude se muset učit věřit svému učiteli a své zvolené disciplíně. V kobudó nic nemůže být dokazováno. Víru získáváme sami a jen pro sebe.
Domýšlivec, nesnesitelný kvalitami své velikosti, bude shledávat těžkým přiznat, že neví nic. Bude se cítit sevřen ve své roli začátečníka. Bude se snažit ospravedlňovat své chyby a vady. Jeho ego mu bude stavět prakticky nepřekonatelné překážky na jeho cestě k pokroku. Bude muset zapracovat sám na sobě, aby poznal, že není středem vesmíru, ale jen pouhým nevědoucím poutníkem mezi mnoha jinými hledajícími.
Tvrdohlavec bude nejdříve ze všeho veden svou nepoddajnou charakterovou zvláštností. Bude se hnát dolů po cestě k dó, bez toho, aby věnoval více pozornosti tomu, kam vede. Ale když nastane čas vyslovit pochyby o jeho cestě, jeho myšlení, nenavyklé přizpůsobování, se vykrystalizuje. Bude se jen neochotně podrobovat jinému příkazu, než o kterém si myslel, že je dobrý, protože je paličatý kůň. Ale jestliže je tak úporný ve snaze osvobodit se od této zatvrzelé mysli, pak není všechno ztraceno. Od omylů ke zklamání, od nezdarů k porážkám, jeho potlučený duch se zjemní a přizpůsobí náhlým změnám směrů, které nacházejí na stezce budó.
Ten, kdo není pružný, bude obvykle přistupovat k disciplíně s následujícím druhem argumentů: „Pokusím se o to (zahrnuje to v sobě: uspokojit vás!), ale budu moci přijít jen jednou týdně (nevím nic o práci, která má být udělána, ale zde jsou mé podmínky), protože mám jiné závazky, atd.“ Kobudó vyžaduje mnoho času a úsilí. Takto zaneprázdněná osoba bude muset učinit rozhodnutí. Není možné praktikovat kobudó vážně jen jednou týdně. Je to denní cvičení a vyžaduje dvě až tři lekce týdně s učitelem. Semináře a život skupiny zabere velkou část cvičencova volného času. Nedosažitelnost je určujícím problémem a hlavním důvodem k zběhnutí.

Shrneme-li: když se někdo rozhodne vydat se na cestu s cílem porozumět životu skrze kobudó a sebepoznání, musí tomu dát čas, mít velkou dávku přizpůsobivosti, vložit svou důvěru v svého zvoleného průvodce, pohybovat se vpřed opatrně krok za krokem, a být zvláště ostražitý, dbalý a vnímavý. 
Všechny tyto kvality jsou obsaženy v postoji, který nazýváme džunanšin. Je podstatné, aby byly zdůrazňovány od začátku, protože jsou nezbytné opravdu až do konce cesty.

2 – Zanšin (stav uvědomění)
(na tom je třeba pracovat od začátku, ale pozvolna)

Přeložit pojem zanšin není snadné. Doslovně, zan : zanechati, opustit; šin : mysl,vědomí (také paměť). Větší pomoc zde nenajdeme! Ale jestliže je tento pojem tak nedefinovatelný, je to i proto, že v sobě nese mnoho dalších, které budou pojednány odděleně. Jen připusťme, že těch několik linií zanšin zde vytváří úvod, který bude obklopen doplňujícími pojmy mecuke, šisei, ma-ai, kiai, kime, ri-ai, stejně tak jako více všeobecnými pojmy fudóšin, kan-ken, muga-šin, etc. 
Myšlenka zanšin se nám zjevuje ve dvou etapách. V první etapě se začátečník, který si není úplně vědom, co tento pojem může obsahovat, bude muset spokojit pouze s napodobováním vnějších aspektů. Pozornost se soustředí na partnerovy oči, pozice těla by měla být rovná a zpevněná (ale umožňující rychlé přemístění), a již zde by měla být pečlivá pozornost ke vzdálenosti – vždy právě tak mimo dosah. Energické kiai, dobrá kontrola pohybů a přesné načasování přinesou konečný dotek celkového obrazu pojmuzanšin. Vykreslil jsem jednoduše důležité body zanšin, ale rád bych připomněl, že již odsud by měl vyzařovat pocit silného významu a mocné přítomnosti.
Ale to je jenom obraz. Jestliže nereflektuje zanšin vnitřní, zanšin mnohem hlubší, více opravdový, pak je to jen falešný zanšin – forma a tvar, které postrádají skutečný význam. Druhá etapa se skládá z dodání hlubšího rozměru těm správným pohybům a přesným postojům; je to mnohem svízelnější úkol než etapa první. Jedná se proces eliminace, dokud se nedosáhne úplné vnitřní prázdnoty. Člověk může být úplně vnímavý jen tehdy, když se zbaví všech subjektivních emocí. Ostražitost není stejná jako stav, kdy vládnou obavy, strach, úzkost a nervy. Také to není stav ohromujícího klidu. Když ten, kdo se pokouší blíže určit zanšin, chce pokročit, je to postoj někoho, jehož tělesná stavba je v latentním stavu pohotovosti a jehož mysl je úplně vyprázdněna, a je tudíž vnímavá k nejsubtilnějším signálům. 
Ve své nejčistší formě je zanšin stav milosti, kdy se člověk cítí zcela připraven. Je to jedna z nejúžasnějších zkušeností, které může cvičenec budó zažít. Zanšin se z nedefinovatelného vibrujícího jevu stává praktickou skutečností. Myšlenka zanšin se rozvíjí velmi rychle a skrze všechny etapy studia Šindó Musórjú. Od první katy dále se vyžaduje od začátečníka extrémní pozornost. Neobvykle s tímto úsilím, bude někdy zakoušet viditelné nesnesitelné napětí.
Mimoto je docela zajímavé sledovat lidi, kteří změní nasměrování každodenních činností, aby pak poznali, jak moc naše civilizace postrádá zanšin. Stát za dveřmi, které se možná v jeden okamžik znenadání otevřou, učinit chybný krok, uchopit horkou pánev, natlouct si hlavu při vstávání, odstrčit nebo být strčen, a k tomu ta všechna nespočetná přehlednutí v každodenním životě: klíče zazavřené v autě, zapomínání cenných věcí, etc., to vše je typické pro neuspořádanou mysl, pro citlivost, které se tělu nedostává. 
Představa zanšin, rozvíjená na vyšší úroveň, se neuskuteční, aniž by měla velmi pozitivní vliv na každodenní činnost každého.