Ikeda Masatomi: V hledání cesty se nemohu nikdy zastavit (Aikidó 95/2)

V hledání cesty se nemohu nikdy zastavit

V hledání cesty se nemohu nikdy zastavit

Ve dnech 11. – 12. února se v Praze Na Balkáně uskutečnila stáž Aikido, kterou vedl pan Masatomi Ikeda Sensei 7. Dan Hombu Dojo. Pan Ikeda Sensei je odpovědným technickým vedoucím švýcarské, české a slovenské Aikikai ( shihan delegovaný Hombu Dojo ). Do Čech přijíždí dvakrát ročně na celorepublikové semináře pořádané Českou Asociací Aikido.

Po stáži jsme požádali pana Ikedu Senseie o rozhovor pro náš časopis. Rozhovor se odehrával v příjemné přátelské atmosféře a opravdovost, s jakou pan Ikeda Sensei hovořil, na nás velmi zapůsobila. Zároveň děkujeme paní Myře Schläppfer, která nám ochotně rozhovor vyjednala a tlumočila.

Věříme, že vám myšlenky pana Ikedy Senseie předkládáme tak, jak byly myšleny, a že vás zaujmou stejně jako nás.

Proč jste začal cvičit Aikido a co Vás na něm dosud přitahuje?

Od malička jsem se zajímal o zápasení. Když jsem dělal sumo, vždy jsem vyhrával. Potom jsem začal s Judo a výsledek byl stejný. Když mi bylo asi tak 16 až 19 let, začal jsem přemýšlet, které bojové umění by pro mě bylo nejvýhodnější. Přišel jsem na to, že pouhé soupeření není tou pravou hodnotou, kterou hledám. Chtěl jsem dosáhnout duševního uspokojení, najít určitý jiný obsah. Tehdy jsem se setkal s Aikido, a tak jsem našel svoji cestu v bojových uměních.

Líbila se mi technika Aikido. Rovněž jsem měl možnost se setkat se zakladatelem, což také ovlivnilo mé rozhodnutí. A dodnes si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

Jaké jsou Vaše další zájmy?

Pro mě bylo vždy významné, že jsem se věnoval nejen bojovým uměním, ale současně jsem se zajímal o orientální a samozřemě také o západní kulturu. Jsem učitelem sportu. Mé hobby jsou různé sporty. Měl jsem štěstí, že mé hobby se stalo mojí prací. Také poslouchám klasickou hudbu. Oblíbil jsem si Beethovena. Mám jeho veškeré skladby a přečetl jsem i některé knihy o jeho životě.

Měl jste někdy problém spojit Aikido s každodenním životem?

Ne.

Které techniky považujete ve svém výukovém systému za nejdůležitější?

Před samotným nácvikem techniky je důležité naučit se rozumět. Tai sabaki není jen pohyb těla. Je důležité používat kokyu a pohyb po spirále. Bez těchto prvků nelze provést vůbec žádnou techniku. Osobně považuji za nejdůležitější tyto čtyři techniky: ikkyo, iriminage, kotegaeshi a shihonage. Pokud se ptáte na nejvýznamější techniku, pak je to ikkyo. Na pohled není v ikkyo hned přesně zřejmé, kde je to bojové umění. Ale uvnitř techniky je všechno obsaženo. V ikkyo jsou obsaženy úplně všechny techniky.

V čem Vy osobně spatřujete duchovní hodnotu Aikido?

Aikido vypráví, jak se používá ki. Pokud nebudeme využívat ki, nic nepocítíme. Je velmi zajímavé začít ki hledat a používat. Tím duchovně rosteme. Zde je podstatný rozdíl oproti normálním sportům, v nichž jde jen o sbírání bodů. Tento cíl je v Aikido již od začátku vyloučen. V Aikido hledáme a rozvíjíme ki, ikdyž ki nelze přesně definovat a není ji ani vidět. Jsem šťasten, že mohu Aikido provozovat a hledat ki.

Již čtyři desítky let se věnujete Aikido. Jak Vás osobně Aikdo během té doby ovlivnilo? Myslíte si, že se Aikido v nějakém ohledu změnilo?

Hledáme Do – cestu. V Aikido se nám dostává odpovědi. Například v technikách Aikido lze vždy nalézt kladné věci. Aikido má velký základ. V hledání cesty se nemohu nikdy zastavit. Hodnota Aikido se nemění. S tím, co dělám, jsem spokojen. Aikido jsem si vlastně vybral z ješitnosti a jsem šťasten, že jsem si nevybral něco jiného.

Mám rád Judo a jiné sporty. Cvičil jsem Judo, ale nemyslím si, že bych mohl v Judo dále pokračovat. V Aikido se nikdy nenudím. Aikido mi vždy poskytne odpověď. Například , jak jsem se již zmínil, mám rád klasickou hudbu. Vždy jsem ji poslouchal. Teprve když mi bylo padesát let, začal jsem ji opravdu cítit. Vlastně nevím, jestli to souvisí s Aikido, ale moc bych si přál, aby to tak bylo.

Mohl byste stručně definovat úlohu aikijo a aikikenu v Aikido?

Umíte vy sami odpovědět, co aikijo a aikiken znamenají? Já sám cítím, co by měli být. Kdyby všichni ovládali techniku jo a kenu, snadněji by pochopili techniky Aikido, které z nich vycházejí. Pro užití zbraní v Aikido mě zajímají právě ty prvky, které principiálně vycházejí z technik Aikido.

Dovolte krátkou otázku na závěr. Kolik času denně věnujete Aikido?

Dvacet čtyři hodin denně. Vše co dělám je Aikido. Jakákoliv běžná denní činnost. Například když jím, piju, poslouchám hudbu nebo spím…, to je také Aikido. Promiňte, jestli teď trochu přeháním.

Děkujeme za rozhovor.

Daniel Chvála a Patrik Beshir